Na začátek dubna jsme měli naplánovanou společnou družinovou výpravu do DFXŠ. Zájem ze strany dětí byl veliký a všichni jsme se moc těšili. Skutečnost zcela předčila naše očekávání.

Jako průvodce divadlem se nás ujal duch starosty Liberce Gustav Schirmer a my jsme se ocitli v roce 1880. Na úvod nám vysvětlil, co zachycuje kamenná deska v hlavní hale, která je psaná německy. Pana Schirmera jsme poté následovali do foyer, kde nám se svým sekretářem sehráli scénku, jak zadávali zakázku na stavbu divadla architektům Fellnerovi a Helmerovi.

Prohlídka honosného sálu s jevištěm na sebe nenechala dlouho čekat. Vstoupili jsme na první balkónek, ze kterého jsme mohli pozorovat celý sál v plné své kráse. V pravé lóži prý seděl samotný císař František Josef I. Měli jsme tu čest vstoupit na jeviště. Stát na jevišti a pozorovat celý sál z jiného úhlu pohledu je ojedinělý zážitek. Odvážnější z nás si mohli na jevišti zarecitovat, za což si zasloužili veliký potlesk. Pan Schirmer nám za odměnu spustil velmi vzácnou malovanou oponu od světoznámého umělce Gustava Klimta. Dnes má opona téměř nevyčíslitelnou hodnotu, ovšem ve své době byl Gustav Klimt ještě mladý, a ne moc vyhledávaný umělec, což se odrazilo i na počáteční pořizovací ceně.

Prohlídka vedla i zákoutími divadla, kam se běžný divák nedostane. Spletité uličky útrobním nás vedly přes vrátnici, umělecké šatny až pod jeviště do orchestřiště. Na úplný závěr jsme se vrátili zpět do haly, kde jsme začínali.  Čekal nás zde soukromý operní koncert v podání dvou mistrů.