Opětovné uzavření škol v důsledku druhé vlny koronavirové pandemie přineslo velké těžkosti všem lidem v naší zemi. Ve zprávách můžeme slyšet, kdo trpí nejvíce, že jsou přetíženi lékaři a zdravotnický personál, pracovníci pečovatelských ústavů, hasiči a policisté, náročné je to pro prodavače, pracovníky hygieny a mnohé další profese. Ale téměř vůbec se nemluví o dětech. Snad proto, že jsou zavřené doma pod dohledem svých rodičů a tak o nich není moc slyšet. Jenže ani děti to v dnešní době nemají vůbec jednoduché. Chybí jim sociální kontakt s vrstevníky, každý den distanční výuky se na ně valí množství úkolů, které by měly samostatně zvládnout a výuka on-line přes počítač nemůže nahradit reálnou přítomnost učitele ve třídě. Každé dítě má jiné počítačové vybavení a možnosti internetového připojení, takže někdo se nemůže k výuce on-line připojit, jiný dostává zpožděný přenos informací, další zase nemohou s učitelem komunikovat, protože nemají mikrofon. A jsou děti, které mohou pracovat jen přes mobil, což musí být velkou zátěží při 3 on-line hodinách denně a dalších x hodinách v rozvrhu, kdy si musí stáhnout zadání úkolů. A my učitelé při zadávání úkolů mnohdy zapomínáme na to, že nezvládneme-li s dětmi zadanou práci v hodině, pokračujeme v ní další hodinu. Při distanční výuce nám ale chybí zpětná vazba, jak úkoly stíhají vypracovávat děti. A to je většinou vypracovávají samostatně bez možnosti se poradit. 

Že jsou děti přetížené, zejména ty poctivé, které pilně plní úkoly, vyplynulo z odevzdaných prací výtvarné výchovy. Děti měly nakreslit jednoduchý komiks, kde mohly jako téma využít domácí výuku. A právě ve většině kreseb je patrná náročnost této výuky pro děti.