Poslední předvánoční dny jsme prožili, jak se patří. Ranní ledovkou jsme doklouzali na zastávku a záhy zjistili, že autobus je plný běžkařů a my se tam nevejdeme. Naštěstí se stal malý předvánoční zázrak, a pan řidič zavolal posilu. Jeli jsme tedy autobusem jako taxíkem, přímo mezi hezky zasněžené vrcholky stromů v Kateřinkách. V Motyčkovic klice, jako vždy čekal kouzelný svět plný zajímavostí, humoru, tvořivosti, důvěry i podpory samostatnosti a zodpovědnosti za své rozhodování. Prožili jsme velmi netradiční divadelní představení s aktivní účastí diváků, které kombinovalo prvky stínového divadla, s pohybem herců přímo mezi diváky, loutkami a také společné vyprávění o tradicích a zvycích, pečení vánočky, která se nechala pojistit proti připálení (a kterou jsme snědli k svačině)
Celkově to bylo dopoledne, jaké děti jistě nečekaly, ale věřím, že si ho užily. Však na ně také doopravdy sněžilo a tento sníh mohly výjimečně i olíznout. Ne nadarmo se říká, že sníh vše venku pocukroval. :)