Ve čtvrtek 4.4. jsme za mírného mrholení vyrazili do Lidových sadů. A jelikož byl čtvrtek 4.4. 2024 podle všeho nejšťastnější den v tomto roce, (samé čtyřky, jako na čtyřlístku) i my jsme doufali, že se na nás usměje štěstí a nebude příliš pršet.

Byli jsme skromní, nepřáli jsme si přímo slunce, ale aby alespoň nepršelo příliš silně. No a přímo při svačince se na nás usmálo slunce a my mohli vidět jak umí na jaře příroda čarovat, když se nám počasí takhle rychle mění a střídá. Pára stoupala z lesů a vytvářela tajemná zákoutí. Kapky deště se zatřpytily na mladých jemných lístcích buků a ptáčci, snad také samou radostí, se rozezpívali, jakoby si chtěli užít tu nádheru s námi.

Slyšeli jsme strakapouda jak ťuká do stromu i jak zpívá, viděli kosa i s kosicí, mravence, můru a další zástupce hmyzí říše. Nejvzácnější však bylo, když Toník objevil na kraji lesa mloka skvrnitého, neboť ten je kriticky ohroženým druhem a bohužel, jak to tak bývá, na vině je člověk.

Celkově jsme si pobyt v lese užili, ale také jsme se snažili chovat se tak, aby nebylo poznat, že jsme v lese byli. Nikde po nás nezůstal žádný odpadek, nelámali jsme zbytečně větve ani neotrhávali mladé lístky a větvičky, chovali jsme se přiměřeně tiše a s respektem k obyvatelům lesa, kteří jsou tam doma a třeba v těchto dnech zakládají nové rodinky a budou se starat o svá mláďata.